Stop zamlžování oken

Dřív poměrně častý jev - rosení vnitřních oken, se vyskytuje už poméně. 

V článku Stop zamlžování oken se dočtete:

• Když se sklo rosí zevnitř
• Když se okna zamlžují zvenčí
• Jak si zajistit pokaždé komfortní výhled?
• ..a na závěr

Kvalita oken i jejich zabudování do konstrukce se posunuli o kus dopředu, stejně jako náš životní styl. Třeba prádlo už se doma nevyvařuje, což se za dob našich babiček bez zamlžených oken prostě neobešlo. Přesto se i moderní okna někdy mlží. Jestli je to známkou problému nebo ne a jak tento nešvar odstranit, vám poradí následující článek.

Když se sklo rosí zevnitř

Vyjděme ze všeobecně známých fyzikálních zákonitostí, že kondenzát vzniká srážením vlhkosti na chladném povrchu. V případe okna musí teplý a vlhký vzduch narazit na studené sklo. Studené ale může být jen takové sklo, které neizoluje dokonale. Z tohoto jednoduchého principu jasně plyne, že problémem rosení vnitřních povrchů budou nejčastěji trpět stará dvojskla, zejména jestli jsou ješte vybavena zastaralými hliníkovými rámečky. Hliník dobře vede teplo a tedy napomáhá vzniku tzv. tepelných mostů. Taková izolační skla nejsou schopna teplo zadržet a sama se jím ohřát, zůstává tedy jejich vnitřní povrch studený. Pokud se pak v místnosti trochu více dýchá, vaří nebo sprchuje, zkrátka se zvyšuje vlhkost vnitřního vzduchu, tvoří se na skle kondenzát.

Problémy pro uživatele vytváří takové okno hned dva:

• výrazně vzrůstají náklady za energie
• stékající kondenzát způsobuje vlhnutí povrchů, jehož častým důsledkem je vznik zdraví ohrožujících plísní

Na dnes používaných trojsklech se vnitřní kondenzát obvykle netvoří. Stává se to velmi zřídka, buď při extrémních podmínkách nebo je-li použit zastaralý typ distančního rámečku (tedy spomínaný hliníkový nebo obdobně nevhodný nerezový). Řešením je výměna celého izolačního skla za takové kde je tzv. teplý rámeček z kompozitního plastu.

Když se okna zamlžují zvenčí

Častým jevem na dobře izolujících sklech je ranní kondenzát, v zimě námraza. Nejde o závadu, naopak. Je to důkazem velmi dobrých izolačních schopností okna, protože na hůře izolujících sklech se kondenzát na vnějším povrchu netvoří. Proč tomu tak ale je? Venkovní exteriérová skla jsou silně emisivní, tzn. že mají výraznou schopnost sálat teplo do okolí. Kvůli tomu klesá na jejich povrchu teplota nejrychleji. Jakmile se dostane pod rosný bod vzduchu, objeví se kondenzát. Během jasné zimní noci povrchy chladnou ještě více, takže teplota venkovních tabulí se dostává pod bod mrazu a kondenzát na skle mrzne.

U dvojskel vznik kondenzátu na venkovním skle nastává jen velmi zřídka (jen při opravdu silných mrazech), protože kvůli horšímu izolačnímu účinku uniká z interiéru mnoho tepla, které venkovní sklo ohřívá. Teplota povrchu venkovní tabule proto pod rosný bod neklesne. Bohužel za tento komfort ranního výhledu musí uživatel draze zaplatit v podobě spotřebované energie.

..a na závěr

Mluvíme-li o rosení oken, nelze nezmínit také vznik kondenzátu mezi skly. Tento jev je už známkou poruchy okna, pravděpodobně jeho netěsnosti. Vyřešit se dá pouze výměnou izolačního skla.